Evropská komise chystá novou obchodní politiku a chce znát názor odborníků

Mezi cíle, na které je kladen důraz, patří zejména odstranění bariér nejen na vnitřním trhu EU, ale i v obchodu se třetími zeměmi. "Krize jasně ukázala, že protekcionismus není správnou volbou," stojí v oficiálním materiálu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) k záměru EK. "Například při současné krizi se jasně ukázaly výhody společného trhu, protože ačkoli některé státy přijaly různá protekcionistická opatření, nedošlo zdaleka k tak dramatickým scénářům, jak někteří předvídali," dodal k tomuto tématu náměstek ministra průmyslu a obchodu se specializací na EU Martin Tlapa.

"Bohužel se místy objevilo to, co nazýváme "vychytralými" opatřeními, což jsou různé státní pomoci, veřejné zakázky pro konkrétní odvětví atd.," dodává k současné krizi Tlapa. "Přesto se však klasické nástroje protekcionismu, jako jsou například cla či dovozní certifikáty, objevily v poměrně malé míře," dodává Tlapa. I tak je však podle mínění MPO i EK nutné v odstraňování bariér pokračovat a v tomto duchu by se měla nést i obchodní politika EU.

Iniciativu podporuje i Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SPDČR). "Akcent by měl být především na odstranění netarifních překážet mezinárodního obchodu, jako jsou různé certifikáty, které komplikují vývoz do Číny nebo Ruska," sdělila Dagmar Kuchtová, ředitelka vnějších vztahů SPDČR.

V této oblasti může EU českým exportérům prospět tím, že EU mluví za 500 milionů lidí, což jejímu hlasu dává v globálním měřítku nepoměrně větší váhu. "Dále může EU na základě mandátu od členských zemí vystupovat v rámci World Trade Organization (WTO – Světová obchodní organizace). Také je možné v oblasti cel prostřednictvím GSP (General System of Preferences – v daném kontextu preferenční systém zacházení v oblasti cel – pozn. red.) upravit podmínky obchodování s řadou třetích zemí," vysvětlil Tlapa konkrétní možnosti, které má EU k dispozici na světových trzích, v rozhovoru pro Mediafax.

Konečnou podobu obchodní politiky mají šanci ovlivnit i čeští podnikatelé. "Pro nás, kteří jsme závislí na zahraničním obchodě, je to velmi důležité téma," sdělil Tlapa. „ Evropská komise následně připraví materiál, který předloží k posouzení členským státům,“ dodal mluvčí českého zastoupení komise Martin Stašek.

"Podobné konzultace s odbornou veřejností probíhají už od roku 2002, ale bohužel se jim dosud nedostávalo přílišné pozornosti," uvedl Stašek. V České republice je podle Staška důvodem k nepříliš častému využívání této možnosti nedůvěra dotčených subjektů, že mohou něco změnit.

Přitom takových konzultací již od roku 2001 proběhlo podle stránek EK více než 100. S argumentem o nemožnosti něco změnit nesouhlasila ani Kuchtová. "Často nabádáme naše členy, aby se těchto konzultací účastnili, protože je to šance, jak sdělit Bruselu své stanovisko," uvedla Kuchtová s tím, že v oblasti obchodní politiky je zájem zejména o zájmy podnikatelů a odborné veřejnosti.

Systém, který EK využívá, se nazývá IPM (Interactive Policy Making – interaktivní tvorba politiky) a slouží ke komunikaci mezi evropskou administrativou a veřejností prostřednictvím internetu a dalších moderních technologií. Konzultace probíhají prostřednictvím dotazníků, které zájemci najdou na stránkách Evropské komise.